Psychologie a komunikace - úvod | Pojetí zpracování | Odkazy na internetu, literatura | O autorech |
PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE - učební osnova předmětu
Studijní obor 53-41-M/007 Zdravotnický asistent
1. Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl předmětu
Psychologie je jedním ze základních odborných předmětů, který spolu s dalšími odbornými předměty, zejména s předměty ošetřovatelství a ošetřování nemocných, významně rozvíjí osobnost žáka, formuje jeho vztah k povolání a rozvíjí profesní kompetence, zejména vztah k pacientům/klientům. Žáci jsou vedeni k osvojení vybraných vědomostí a dovedností z psychologie a jejich aplikaci při řešení konkrétních problémů a situací. Významnou součástí je také rozvoj komunikativních a sociálních kompetencí žáků.
Výchovně – vzdělávací cíle
Výuka směřuje k tomu, aby žák: - Chápal potřeby a chování pacientů/klienta a vhodně s ním komunikoval, - Uplatňoval individuální přístup k pacientům/klientům, respektoval jejich osobnost, věk, sociokulturní a jiné zvláštnosti, - Uměl navazovat kontakty s lidmi a řešit vhodným způsobem různé komunikativní a sociální situace - Využíval při práci i v osobním životě poznatky z psychologie obecné, osobnosti, vývojové, sociální a zdravotnické, - Uměl využívat techniky sebepoznání, sebevýchovy a učení k rozvoji vlastní osobnosti, - Získal vědomosti a dovednosti z oblasti péče o duševní zdraví a uměl je uplatňovat jak při poskytování ošetřovatelské péče a vedení zdravích i nemocných k péči o zdraví, tak pro podporu vlastního zdraví, - Byl připraven pracovat v týmu a s mimořádnou zátěží, - Uměl využívat získané vědomosti a dovednosti pro plánování osobního i pracovního života, - A při hledání zaměstnání.Předmět má významnou úlohu i v rozvoji klíčových kompetencí, a to především kompetencí komunikativních, personálních a sociálních (interpersonálních). Prostřednictvím vhodných vyučovacích metod a forem práce přispívá také k osvojování dovednosti řešit problémy, racionálně se učit, pracovat s odborným textem a jinými zdroji informací.
Pojetí výuky
Předmět je chápán jako teoreticko-praktický. Cílem cvičení je naučit žáky rozumět sám sobě i druhým lidem, adekvátně komunikovat jak v běžném životě, tak s pacienty/klienty různého typu se spolupracovníky, s lékaři a nadřízenými a řešit situace, s nimiž se bude setkávat v osobním i pracovním životě. Žáci jsou vedeni také k dovednosti racionálně se učit a řešit problémy, hodnotit své předpoklady a výsledky, racionálně plánovat svůj osobní rozvoj. Pro prohloubení vědomostí se využívají i různé formy práce s odbornou literaturou, diskusní a jiné aktivizační metody.
Žáci jsou hodnoceni nejen na základě teoretických vědomostí, ale také dovedností řešit zadané modelové a problémové situace, vyjadřovat se k dané problematice a pracovat s informacemi.
Předmětu se vyučuje v celkovém rozsahu 5 týdenních vyučovacích hodin, tj. 166-170 hodin celkem: doporučuje se zařadit jej od 2. ročníku. Rozvržení předmětu do ročníku a organizace výuky (zvl. Cvičení) je v kompetenci školy. Počty hodin uvedené v rozpisu učiva jsou orientační. Tzv. volné hodiny využije učitel dle uvážení k besedám, práci s literaturou, odborným exkurzím, opakování, k posílení vybraných tematických celků. Rozvržení tematických celků do ročníku provede vyučující nebo předmětová komise.
2 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Učivo |
Výsledky vzdělávání |
1. Psychologie jako věda (3) - předmět psychologie - odvětví psychologie - vztah k jiným vědním oborům - využití poznatků z psychologie v praxi - fylogeneze lidské psychiky | Žák: - charakterizuje psychologii jako vědu a její přínos pro jiné vědní obory - ukáže na příkladech praktické využití psychologie: - definuje základní disciplíny psychologie: - vysvětlí vztah mezi nervovou soustavou a psychikou: |
2. Člověk jako osobnost (25) - Charakteristika osobnosti, biologická a sociokulturní determinace osobnosti - vývoj osobnosti v procesu socializace - struktura a rysy (vlastnosti) osobnosti - vlastnosti osobnosti – klasifikace, charakteristika - motivace, potřeby a jejichz členění - zájmy, postoje, hodnoty, cíle - utváření osobnosti: motivace a učení - typologie osobnosti - poznávání a posuzování osobnosti, chyby v soudech: stereotypy a předsudky - seberealizace osobnosti, motivace a životní cíle - požadavky na osobnost zdravotnického pracovníka - poruchy osobnosti a jejich prevence | - na příkladech charakterizuje faktory ovlivňující vývoj osobnosti: - zdůvodněný význam rodiny pro vývoj osobnosti: - vysvětlí a dokumentuje na příkladech pojmy vlohy, schopnosti a dovednosti, nadání, talent, tvořivost, flexibilita: - vymezí pojem motivace a uvede klasifikaci potřeb: - na příkladech rozpozná projevy lidí různé povahy: - na příkladech objasní motivované chování: - uvede kladné a záporné volní vlastnosti osobnosti: - vysvětlí socializačního procesu: - na konkrétních situacích použije vhodnou metodu poznávání osobnosti - na konkrétních příkladech ukáže chyby, stereotyp a předsudky v posuzování osobnosti: - uvede příklady poruch osobnosti a možnosti prevence: |
3. Psychické procesy, stavy a vlastnosti (20) - třídění psychických jevů-procesů, stavů a vlastností - poznávací procesy - procesy emoční a volní - paměť a učení: vybrané metody a techniky učení - vybrané metody a techniky rozvoje pozornosti a paměti - myšlení a řeč - poruchy psychických procesů a stavů - metody sebepoznávání a sebehodnocení psychických funkcí, využití sebepoznávání pro sebevýchovu, sebevzdělávání a seberealizaci | - na příkladech rozliší základní psychické procesy stavy a vlastnosti: - ukáže jak se psychické procesy odrážejí v tělesných funkcích, v chování a jednání člověka: - na příkladech vysvětlí, jak probíhá proces poznávání: - - vysvětlí význam paměti a zapomínání: - rozliší a popíše jednotlivé druhy a typy paměti u starších lidí: - vysvětlí podstatu a význam představivosti a fantazie, myšlení a řeči, myšlenkového řešení problému: - vysvětlí význam sebepoznávání sebehodnocení ve vztahu k aspirační úrovni: - objasní na čem závisí efektivita učení: - zhodnotí efektivitu svého učení a své předpoklady pro práci zdravotnického asistenta: - uvede, které psychické jevy jsou významné pro práci zdravotnického pracovníka a proč: - vysvětlí možnosti prevence poruch psychických procesu a stavů - vyhledává cvičení na rozvoj posilování vybraných psychických procesů a stavů vhodná pro děti a seniory: - |
4. Vývoj psychiky jedince (15) - charakteristika ontogenetického vývoje psychiky, faktory vývoje, vývojová křivka, periodizace vývoje psychiky - charakteristika vývojových stádií - vývoj a uspokojování potřeb v jednotlivých vývojových stádiích | - vymezí základní vývojové etapy a mezníky: - charakterizuje a porovná tělesný, psychický a sociální vývoj v jednotlivých etapách života: - vysvětlí jak se specifika jednotlivých vývojových etap promítají do práce zdravotnického pracovníka: |
5. Vliv civilizace na psychiku člověka (10) - náročné životní situace a jejich vliv na člověka - stres, frustrace, deprivace, strach, agrese - týrání a zneužívání, domácí násilí - problematika závislostí - péče o duševní zdraví - syndrom vyhoření a jeho prevence - odolnost k zátěži: techniky vyrovnávání se s náročnými životními situacemi | - charakterizuje základní náročné životní situace (stres, frustrace, deprivace, vyhoření), jejich příčiny a možné důsledky: - popíše s využitím příkladů a zhodnotí různé způsoby řešení náročných životních situací: - uvede některé identifikační znaky týrání a objasní chování jednotlivých aktérů: - uvede možnosti obrany před násilím a vysvětlí, jak postupovat v případě zjištěné (či podezření) skutečnosti: - vysvětlí, jak drogová a jiná závislost ovlivňuje psychiku a chování jedince: - charakterizuje předpoklady zdravého duševního života: - vyhledá a zpracuje informace týkající se vybrané problematiky: |
6. Základní sociální psychologie (20) - sociální podstata osobnosti - sociální učení a zrání - sociální skupiny, vliv na vývoj osobnosti - sociální vnímání, jeho vývoj - sociální interakce – vytváření sociálních vztahů a jejich charakter - sociální adaptace, poruchy adaptace - konflikty, diskriminace, šikana, minorita- majorita - profesionální sociální skupiny – pozice, status, role, vedení: profesní skupiny ve zdravotnictví; zásady týmové práce - poruchy socializace | - vysvětlí pojem socializace - na příkladech ukáže, jak se sociální učení a zralost projevují v životě člověka; - vysvětlí rozdíl mezi sociální a biologickou zralostí; - definuje pojem sociální vnímání a charakterizuje jeho vývoj; - Charakterizuje na příkladech jednotlivé typy sociálních vztahů - identifikuje vztahy mezi členy modelové skupiny, třídy, pracovní skupiny (týmu), sportovního týmu atp. ; - charakterizuje skupinu z hlediska jejich znaků a vztahů mezi členy; - vymezí a charakterizuje základní typy sociálních skupin; - na příkladu demonstruje, jak mohou sociální skupiny ovlivňovat chování člověka: - objasní pojem sociální adaptace: - uvede příklady poruch socializace: - pomocí příkladů ukáže možnosti prevence a obrany před diskriminací a šikanou - navrhne řešení modelových konfliktních situací, návrh zdůvodní: |
7. Umění komunikace a jednání s lidmi (40) - verbální a neverbální komunikace, kulturní chování, asertivita, agresivita - navazování kontaktu – verbálně, neverbálně, vzhledem k věkovým a individuálním zvláštnostem osobnosti - vytváření partnerské a skupinové citlivosti - kultura řeči - umění naslouchat druhému - rozhovor: navázání kontaktu, vedení rozhovoru, zaujímání a projevování postojů - diskuse: argumentace - poruchy v komunikaci - řešení modelových situací z běžného života, z práce s pacienty/klienty různého typu (z hlediska osobnosti, zdravotního stavu, sociokulturních as jiných specifik), v kontaktu se spolupracovníky a nadřízenými - komunikace s nemocným dítětem (s ohledem na vývojovou psychologii), jeho rodiči, ebeny. S jinými příbuznými - řešení situací souvisejících s hledáním zaměstnání: odpověď na inzerát, účast v konkurzu, jednání na úřadu práce a potencionálním zaměstnavatelem, osobní prezentace | - vysvětlí pojem komunikace a rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací - rozliší na příkladech projevy asertivního a neasertivního chování - zhodnotí komunikační situaci z hlediska zásad a prostředků komunikace - popíše zásady vedení rozhovoru - vysvětlí nebo ukáže na situaci, kterých chyb se při rozhovoru a jednání s druhými lidmi dopouštíme - vysvětlí rozdíl mezi rozhovorem, besedou a diskusí: - vysvětlí zásady a předpoklady úspěšné diskuse: - najde argumenty k zadané otázce či úkolu: - odhalí chyby a nedostatky v komunikaci a navrhne jiné řešení: - řeší vhodným způsobem modelové komunikativní situace: |
8. Psychologie nemocných (20) - vliv nemoci nebo zdravotního postižení na psychiku člověka - psychosomatické a somatopsychické nemoci - pohled na nemoc - subjektivní prožívání nemoci, jeho modifikace kulturou: - poměr nemocného k nemoci - prožívání nemoci v čase - adaptace na nemoc a hospitalizaci: kulturní specifika - psychoterapie v práci zdravotníka - produktivní a neproduktivní přístup zdravotníka k nemocnému - formování vztahu nemocný – zdravotnický pracovník - psychologie čekárny a ordinace - problematika iantrogenie - problematika domácí péče - zvláštností přístupu k dospělým, dětem, dospívajícím, cizincům a příslušníkům národnostních aj. menšin - psychologie jedince se zdravotním postižením -psychologie bolesti, strachu úzkosti, umírání a smrti - profesní adaptace | - vysvětlí, které faktory ovlivňují psychiku nemocného: - ukáže jak se nemoc nebo zdravotní postižení mohou projevit v chování a jednání člověka (dítěte, dospělého, starého člověka, příbuzných pacienta) - na příkladech rozezná různé postoje pacienta k nemoci: - vysvětlí pojmy hospitalismus a iantrogenie: - Objasní důsledky hospitalismus a iantrogenie - charakterizuje pocity a problémy pacienta/klienta v odlišném jazykovém nebo kulturním prostření: vysvětlí, kterým projevům v chování pacienta/klienta je třeba věnovat pozornost a proč: - na příkladech rozliší a zhodnotí různé přístupy a postoje zdravotnického pracovníka k pacientům/klientům: - vyhledává a zpracuje informace týkající se tématiky: - vysvětlí pojmy empatie, altruismus, nasazení a uvede příklady: - zhodnotí konkrétní situaci z hledisky profesionálního chování zdravotnického pracovníka: |
9. Volné hodiny (8) |
|