Klinická propedeutika - úvodní stránka Pojetí zpracování Odkazy na internetu, literatura O autorech

KLINICKÁ PROPEDEUTIKA - zpracovaná témata pro 2. ROČNÍK

KLINICKÁ PROPEDEUTIKA - učební osnova předmětu

 Studijní obor - 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

1        Pojetí vyučovacího předmětu

   Obecným cílem předmětu je seznámit žáky s postupy používanými při vyšetření  pacienta lékařem, tedy s lékařskou anamnézou, fyzikálním vyšetřením a vyšetřovacími metodami. Současně tak vést žáky k porozumění základní lékařské terminologii, orientaci v chorobopisu pacienta a rozpoznání základních chorobných příznaků. Nedílnou součástí předmětu je znalost základních farmakologických přípravků, jejich forem,  aplikace, nežádoucích účinků a kontraindikace vybraných lékových skupin.
Předmět klinická propedeutika tvoří teoretický základ pro dovednosti, které má žák aplikovat prakticky v  ošetřovatelství.
 
Výchovně-vzdělávací cíle:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:
-       znal subjektivní a objektivní příznaky onemocnění,
-       rozpoznal na základě příznaků změnu stavu nemocného,
-       znal postup při fyzikálním vyšetření pacienta a uměl při něm spolupracovat s lékařem,
-       dovedl měřit vitální funkce a znal jejich normální hodnoty,
-       byl seznámen s principem přístrojových vyšetřovacích metod,
-       byl orientačně seznámen s přípravou pacienta před vyšetřením a péčí po vyšetření   u základních přístrojových vyšetřovacích metod
-       uměl zařadit léky podle účinku do skupin,
-       znal život ohrožující nežádoucí účinky léků,
-       uvědomoval si nezbytnost stálého doplňování nových informací a poznatků, zejména z oblasti farmakologie,
-       využíval znalostí z jiných teoretických oborů i z praxe,
-       zamýšlel se nad rolí sestry a asistenta u lůžka pacienta,
-       získal pozitivní vztah ke svému budoucímu povolání a uvědomoval si jeho důležitost i výjimečnost.
 
Z hlediska  klíčových kompetencí se klade důraz zejména na kompetenci řešit problémy a problémové situace (např. formou cvičení a úkolů zaměřených na rozpoznávání základních příznaků onemocnění, provádění fyzikálního vyšetření plic a srdce atp.), pracovat s odbornou literaturou, vyhledávat a zpracovávat informace, diskutovat o odborných problémech.
 
Pojetí výuky
- V předmětu se využívají znalosti ze somatologie a souběžně z patologie, ošetřovatelství a psychologie a z přírodovědných předmětů. V rámci teoretických hodin je vhodné:
-   -  procvičovat základní orientaci na lidském těle a  projekci orgánů na hrudní a břišní stěnu,
-   -  využívat životních zkušeností žáků (únava, spánek, bolest atd.) formou diskuse nebo metodou řízeného vyučování,
-   -  při procvičování  lékových skupin, např. skupinové vyučování mezi žáky navzájem nebo formu různých soutěží,
-   - při výuce vyšetřovacích metod je možné využít samostatné práce žáků s dostupnými informačními zdroji (odborná literatura, internet) formou výpisků, anotací, referátů apod.
 
    Při výuce předmětu je nezbytné spolupracovat s vyučujícími ostatních odborných předmětů, zejména ošetřovatelství, ve kterém žák bude poznatky získané v předmětu klinická propedeutika prakticky aplikovat, a předmětů přírodovědných.
Učební osnova je zpracována rámcově, její rozpracování provede vyučující a návrh schválí ředitel školy. Předmětu se vyučuje v rozsahu 1,5 vyučovací hodiny týdně, tj. 51 hodin celkem; počty hodin uvedené v rozpisu učiva jsou orientační.
 
 
2.    Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
 
Učivo Výsledky vzdělávání
1.      Obecná symptomatologie
-         anamnéza:  osobní, rodinná, sociální, pracovní
-         subjektivní a objektivní příznaky
-         sledování a měření fyziologických funkcí:
     tělesná teplota, tep, dýchání, krevní tlak
-         fyzikální vyšetření: pohled,
      poklep, poslech, pohmat, per rectum
Žák: 
-         vysvětlí rozdíl mezi lékařskou a   ošetřovatelskou
      anamnézou;
-         pojmenuje subjektivní a objektivní příznaky
     onemocnění;
-       rozpozná život ohrožující příznaky a stavy;
-        umí měřit fyziologické funkce a zná jejich normální
     a patologické hodnoty;
-       orientuje se na lidském těle, zná projekci orgánů
     na hrudní a břišní stěnu; 
-        objasní postup při fyzikálním vyšetření;
-   rozumí odborné lékařské terminologii užívané
     při fyzikálním vyšetření
2.      Vyšetřovací metody
 -     laboratorní
 -  rozumí podstatě metody
 -      přístrojové 
 -  zná přípravu pacienta
    před vyšetřením a péči po
 -   RTG, CT, MR, izotopy, USG
 -    endoskopie, EKG, EEG   
-        dokáže rozdělit vyšetřovací metody na  invazivní
      a neinvazivní;
-            vysvětlí podstatu vyšetřovací metody; 
-            u vybraných vyšetřovacích metod popíše  přípravu
       pacienta před vyšetřením a péči po vyšetření
3.      Farmakologie 
-         obecná farmakologie:
-    formy léků a  způsoby
-    jejich aplikace, nežádoucí účinky a
     kontraindikace u vybraných lékových skupin
     Speciální farmakologie: 
-    analgetika, hypnotika, sedativa,
-     protisrážlivé léky,
-     antihypertenziva,
-     umí pasivně zařadit léky kardiotonika,
      kortikoidy, ATB, do skupin a zná hlavní
antiastmatika, antitusika,
- léky ovlivňující vegetativní nervový systém
-         uvede základní lékové formy skupiny léků;
-         popíše správné formy a postupy aplikace léků;
-         uvede život ohrožující nežádoucí účinky a reakce
     na vybrané léky;
-       zařadí lék do lékové skupiny podle komerčního   
    názvu (u vybraných léků i podle generačního názvu
    léku;
-       u vybraných lékových skupin pojmenuje
     kontraindikace podání léku;
-         je si vědom odpovědnosti při podávání léků pacientovi;
-         uvede u vybraných léků příklady jejich alternativ.