| Klinická propedeutika - úvodní stránka | Pojetí zpracování | Odkazy na internetu, literatura | O autorech |
KLINICKÁ PROPEDEUTIKA - učební osnova předmětu
Studijní obor - 53-41-M/007 Zdravotnický asistent
1 Pojetí vyučovacího předmětu
Obecným cílem předmětu je seznámit žáky s postupy používanými při vyšetření pacienta lékařem, tedy s lékařskou anamnézou, fyzikálním vyšetřením a vyšetřovacími metodami. Současně tak vést žáky k porozumění základní lékařské terminologii, orientaci v chorobopisu pacienta a rozpoznání základních chorobných příznaků. Nedílnou součástí předmětu je znalost základních farmakologických přípravků, jejich forem, aplikace, nežádoucích účinků a kontraindikace vybraných lékových skupin. Předmět klinická propedeutika tvoří teoretický základ pro dovednosti, které má žák aplikovat prakticky v ošetřovatelství. Výchovně-vzdělávací cíle: Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák: - znal subjektivní a objektivní příznaky onemocnění, - rozpoznal na základě příznaků změnu stavu nemocného, - znal postup při fyzikálním vyšetření pacienta a uměl při něm spolupracovat s lékařem, - dovedl měřit vitální funkce a znal jejich normální hodnoty, - byl seznámen s principem přístrojových vyšetřovacích metod, - byl orientačně seznámen s přípravou pacienta před vyšetřením a péčí po vyšetření u základních přístrojových vyšetřovacích metod - uměl zařadit léky podle účinku do skupin, - znal život ohrožující nežádoucí účinky léků, - uvědomoval si nezbytnost stálého doplňování nových informací a poznatků, zejména z oblasti farmakologie, - využíval znalostí z jiných teoretických oborů i z praxe, - zamýšlel se nad rolí sestry a asistenta u lůžka pacienta, - získal pozitivní vztah ke svému budoucímu povolání a uvědomoval si jeho důležitost i výjimečnost. Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na kompetenci řešit problémy a problémové situace (např. formou cvičení a úkolů zaměřených na rozpoznávání základních příznaků onemocnění, provádění fyzikálního vyšetření plic a srdce atp.), pracovat s odbornou literaturou, vyhledávat a zpracovávat informace, diskutovat o odborných problémech. Pojetí výuky - V předmětu se využívají znalosti ze somatologie a souběžně z patologie, ošetřovatelství a psychologie a z přírodovědných předmětů. V rámci teoretických hodin je vhodné: - - procvičovat základní orientaci na lidském těle a projekci orgánů na hrudní a břišní stěnu, - - využívat životních zkušeností žáků (únava, spánek, bolest atd.) formou diskuse nebo metodou řízeného vyučování, - - při procvičování lékových skupin, např. skupinové vyučování mezi žáky navzájem nebo formu různých soutěží, - - při výuce vyšetřovacích metod je možné využít samostatné práce žáků s dostupnými informačními zdroji (odborná literatura, internet) formou výpisků, anotací, referátů apod. Při výuce předmětu je nezbytné spolupracovat s vyučujícími ostatních odborných předmětů, zejména ošetřovatelství, ve kterém žák bude poznatky získané v předmětu klinická propedeutika prakticky aplikovat, a předmětů přírodovědných. Učební osnova je zpracována rámcově, její rozpracování provede vyučující a návrh schválí ředitel školy. Předmětu se vyučuje v rozsahu 1,5 vyučovací hodiny týdně, tj. 51 hodin celkem; počty hodin uvedené v rozpisu učiva jsou orientační. 2. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání| Učivo | Výsledky vzdělávání |
| 1. Obecná symptomatologie - anamnéza: osobní, rodinná, sociální, pracovní - subjektivní a objektivní příznaky - sledování a měření fyziologických funkcí: tělesná teplota, tep, dýchání, krevní tlak - fyzikální vyšetření: pohled, poklep, poslech, pohmat, per rectum | Žák: - vysvětlí rozdíl mezi lékařskou a ošetřovatelskou anamnézou; - pojmenuje subjektivní a objektivní příznaky onemocnění; - rozpozná život ohrožující příznaky a stavy; - umí měřit fyziologické funkce a zná jejich normální a patologické hodnoty; - orientuje se na lidském těle, zná projekci orgánů na hrudní a břišní stěnu; - objasní postup při fyzikálním vyšetření; - rozumí odborné lékařské terminologii užívané při fyzikálním vyšetření |
| 2. Vyšetřovací metody - laboratorní - rozumí podstatě metody - přístrojové - zná přípravu pacienta před vyšetřením a péči po - RTG, CT, MR, izotopy, USG - endoskopie, EKG, EEG | - dokáže rozdělit vyšetřovací metody na invazivní a neinvazivní; - vysvětlí podstatu vyšetřovací metody; - u vybraných vyšetřovacích metod popíše přípravu pacienta před vyšetřením a péči po vyšetření |
| 3. Farmakologie - obecná farmakologie: - formy léků a způsoby - jejich aplikace, nežádoucí účinky a kontraindikace u vybraných lékových skupin Speciální farmakologie: - analgetika, hypnotika, sedativa, - protisrážlivé léky, - antihypertenziva, - umí pasivně zařadit léky kardiotonika, kortikoidy, ATB, do skupin a zná hlavní antiastmatika, antitusika, - léky ovlivňující vegetativní nervový systém | - uvede základní lékové formy skupiny léků; - popíše správné formy a postupy aplikace léků; - uvede život ohrožující nežádoucí účinky a reakce na vybrané léky; - zařadí lék do lékové skupiny podle komerčního názvu (u vybraných léků i podle generačního názvu léku; - u vybraných lékových skupin pojmenuje kontraindikace podání léku; - je si vědom odpovědnosti při podávání léků pacientovi; - uvede u vybraných léků příklady jejich alternativ. |