Úvodní stránka VZV Učební osnova předmětu Odkazy na internetu, literatura O autorech
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ A VÝCHOVA KE ZDRAVÍ  - 2. ROČNÍK

Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví - pojetí zpracování

Vlastní technologie vzdělávání- plánování organizace vyučující jednotky předmětu  ,,Veřejného
zdravotnictví a výchova ke zdraví podle učebních osnov a učebního plánu
 
Září - říjen
 
 - úvodní hodina – význam a náplň předmětu, určení témat pro referáty  
 
1. systém zdravotní péče v ČR              
 
1.1 systém zdravotní péče      
                                                                                
 - reforma systému zdravotní péče, její zásahy                                                                               
 - historie VZ, vývoj v naší zemi, transformace zdravotnictví po roce 1989
 - systémy zdravotní péče ve světě a u nás
 - financování zdravotní a sociální péče
 - soustava zdravotnických zařízení
 - organizace zdravotní a sociální péče
 - postavení občana v systému léčebně – preventivní péče a jeho práva
 - typy zdravotnických a sociálních zařízení, provoz
 - charita, nezisková sféra a dobrovolnictví, jejich úloha v zdravotnické a sociální péči
                                                                                                    
Listopad – prosinec
 
1.2. právní úprava zdravotní péče                                                                          
 
 - listina základních práv a svobod a další základní právní normy   
 - práva pacientů
 - eticko – právní aspekty zdravotní péče
 - poskytování zdravotní péče cizincům
 - zdravotnictví a etika, právo                                                                        
 - etické a právní aspekty zdravotní péče
 - právní odpovědnost zdravotnického pracovníka
 
1.3.zabezpečení v případě nemoci a jiných tíživých sociálních událostí                
 
 - zákonné a dobrovolné pojištění
 - zdravotní a sociální pojištění, práva a povinnosti pojištěnce, sociální podpora a pomoc
 - dávky a služby sociální péče poskytované pro vybrané skupiny obyvatel
 - základní právní předpisy zdravotní a sociální péče
 - starobní a invalidní důchod
 
Leden – únor 
 
1.4. pracovníci ve zdravotnictví                                                                            
 
1.5.+ 2.2  zdravotnické organizace programy na podporu zdraví                                 
 - mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotní a sociální péče (WHO, UNICEF aj.)
 - program WHO, NPZ
 
opakování učiva za 1. pololetí                                                                        
 
Únor – duben
 
2. výchova ke zdraví                                                                                         
 
2.1. zdraví a nemoc                                                                                         
                                                                                                                          
 - faktory ovlivňující zdraví
 - determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
 - sociální aspekty nemocí
 - úloha výchovy zdravotního pracovníka při ovlivňování nemocí, metody výchovy dle determinant životního stylu NPZ
 - zdravotní stav obyvatel ČR a regionu, zdravotní stav dětí a mládeže, vliv migrace podle demografie a metod studia zdravotního stavu obyvatelstva ČR
 - zdravotně sociální problematika krizových situací, CO
 
Květen- červen
 
2.3. výchova ke zdraví           
                                                                             
 - prevence nemocí                                                                                                
 - metody a prostředky výchovy ke zdraví podle Otawské charty podpory zdraví                                                                
 - pracovně právní, trestně právní a občansko právní otázky zdravotnictví                                                                      
 
opakování učiva za 2. pololetí                                                                        
 
Učivo 1.6. specifické dle otázek aktuálních pro zdravotnictví  dle osnov v rozsahu 3 hodin probíráno
při opakování učiva a úvodní hodině předmětu a v celku 2.3
                  
Užití technologie vzdělávání v předmětu Veřejné zdravotnictví a výchově ke zdraví: 
 
     Technologie vzdělávání  v tomto předmětu je teorie vyučování využíváním různých technických prostředků ve vyučování a učení. Zabývá se i psychickou stránkou subjektu, pedagogickou komunikací a interakcí mezi učitelem a žákem. Pomáhá k objasňování sociálních vztahů ve vyučování i v mimoškolních aktivitách. Technologie vzdělávání v předmětu určuje zásady didaktické práce, nejúčinnější metody a prostředky k dosažení cílů vzdělávání, plánování a organizace v podmínkách prostředí ve škole. Kurikulum pedagogiky v tomto odborném předmětu je v soustavě učební osnovy, v učebním plánu, případně v dalších programech školního vyučování. Formou kurikula je kurikulum koncepční o obsahu vyučování, projektové o konkrétně plánovaných učebně vzdělávaných programech a v učebnicích. Další kurikulum realizační se týká učiva, které má být žákům prezentováno učitelem, učebnicí, počítačem, exkurzemi a didaktickými
pomůckami. Velmi důležité je kurikulum rezultátové o osvojení učiva žáky a efektové jednající o dlouhodobých důsledcích obsahu předmětu, projevující se v postojích žáka podle daných cílů kapitol předmětu.
    Výchova v tomto předmětu  je cílevědomá, plánovitá pro všestrannou přípravu jedince na jeho společenské úkoly a jeho osobní život. Ve výchově jsou důležité výchovné cíle, které si v této oblasti předmětu klademe a z nich vyplývající jak výchovné prostředky, tak principy, metody a formy výuky. Individuální a sociální cíle tvoří základní alternativu snahy o rozvoj osobnosti, uplatnění jedince  uvědoměle a kvalifikovaně plnit své sociální funkce. Cíle obecné a specifické jsou cíle dané pro celkový rozvoj jedince, vztahům k lidem, hodnotám a cíle k osvojení  dovedností, návyků, postojů a potřeb žáka. Cíle materiální a formální se orientují na osvojení konkrétní učební látky, potřebných ke zvládnutí určitých teoretických a praktických úkolů v zaměstnání a společnosti.
      Pedagogův profil je jedním iniciátorem a organizátorem výchovného procesu. Na jeho odborné, pedagogické erudici a osobnostním profilu závisí efektivnost výchovné práce.  Z rysů osobnosti pedagoga je důležitý zásadový postoj morálky, pedagogický optimismus, trpělivost a musí mít aktivní přístup k látce.
      Pedagog musí mít dobré organizátorské dovednosti a musí dodržovat přísnou spravedlnost při hodnocení žáků. V procesu mravní výchovy hraje mimořádnou úlohu tvorba mravního přesvědčení a poznání určité mravní normy. Principy mravní výchovy jsou uvědomovanost, soustavnost, názornost  a trvalost. Základní formou přesvědčování je morální příklad pedagoga, výklad a rozhovor o mravní problematice. Vzděláváním  v předmětu Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví rozumíme soubor osvojených vědomostí, dovedností a návyků, které umožňují jedinci správně chápat základní společenské jevy. Převažující orientace je na vědomosti nebo dovednosti a návyky.  Obsah vzdělávání má tři základní didaktické materiály –učební plán, učební osnovy a učebnice. Počet hodin předmětu na SZŠ je 1,5 hodin týdně.
    Důraz se klade na mezioborovou koordinaci předmětů. Vyučovací metody jsou způsoby k navození  jasného vnímání, chápání, zapamatování a aktivního vybavení, opakování dovedností a návyků k jejich  praktickému využití. Dle různých hledisek fází pedagogického procesu jsou vhodné metody expoziční, fixační, motivační a diagnosticko klasifikační. Z hlediska zdroje poznání se užívají v předmětu metody slovní, přímé zkušenosti z práce učitele, práce s textem a metody dialogu.
    Z hlediska postupu vyučovací fáze je důležitá zvláštní skupina vyučovacích metod nápodoba,  rozhovor a  řešení kauzuistik. Podstatou metody samostatného řešení úloh si žák procvičí a upevní dosavadní poznatky. Metody zkoušení jsou metody výsledků práce písemné a ústní. Součástí klasifikace je dlouhodobé pozorování žáka. Technologie vzdělávání se zabývá i organizační formou vyučování.
    Forma vyučování je uspořádání podmínek k realizaci obsahu vyučování a uspořádání vnějších organizačních stránek, cílů a podmínek výuky. Podle vztahu osobnosti žáka je forma vyučování skupinová nebo hromadná. Typ výuky je výuka informativní, kdy je aktivní hlavně učitel a programově řízená, která rozvíjí myšlení a aktivitu žáka. Zásady, které jsou významné pro potřeby žáka jsou vysvětlení, demonstrace, případová studie, didaktická pomůcka, aktivní opakování, procvičování.
Výchozí zásadou efektivnosti je princip cílevědomosti jasným stanovením cílů a aktivizace poznávacích a volních procesů. Zájem žáků je nutno podněcovat motivací o dané učivo.